Vážení,
zde něco slíbeného. Před třemi dny schválila vláda návrh nového zákona „o zbraních“ z pera MV. A dva dny zpět vyšel článek, kde se ministr Vít Rakušan holedbá, „že se zákon nezpřísňuje“ (viz: https://www.parlamentnilisty.cz/…/Ministr-Rakusan-Stale…). Ouha, buď to neví anebo prostě nemluví pravdu. Totiž: zpřísňuje se…
Programové prohlášení současné vlády a četná ujištění představitelů jak současné koalice tak i předchozích vlád sice jednoznačně deklarovali shodu napříč politickým spektrem, že stávající úroveň regulace jakož i kontrolní mechanismy na poli civilního držení střelných zbraní jsou dostatečné a rozhodně nemají být zpřísňovány, když tyto jsou v mnoha ohledech přísnější než regulace vyžadovaná ze strany EU.
Je tedy s podivem, že vlastní vnitrostátní rekodifikace bez dalších oktrojovaných podmínek ze strany EU finálně přináší v některých ohledech zpřísnění ve vztahu k civilním držitelům střelných zbraní.
1. rozšíření v oblasti přestupků
Zejména je pak v rozporu s programovým prohlášením vlády ustanovení návrhu § 20 písm. a) a dále písm. b) ve znění:
Za spolehlivého podle tohoto zákona se nepovažuje ten,
a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou
1. bylo pravomocně podmíněně zastaveno a od pravomocného rozhodnutí o tom, že se obviněný osvědčil, nebo od okamžiku, od kterého se má za to, že se osvědčil, neuplynuly alespoň 3 roky, nebo
2. v posledních 3 letech skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání mladistvého, rozhodnutím o upuštění od potrestání nebo upuštění o potrestání s dohledem,
b) u něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, dopustil-li se úmyslného trestného činu nebo trestného činu spáchaného z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, pokud od pravomocného rozhodnutí o osvědčení nebo od okamžiku, od kterého se má za to, že se osvědčil, neuplynuly alespoň 3 roky,
A to za situace, kdy stávající úprava této problematiky vtělená do ustanovení § 23 účinného zákona 119/2002 Sb. zní:
Za spolehlivého podle tohoto zákona se nepovažuje ten,
a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání, a dosud neuplynula zkušební doba nebo lhůta, v níž má být rozhodnuto, zda se osvědčil,
Toto zpřísnění fakticky posouvá osoby u nichž pro nízkou společenskou škodlivost způsobeného činu bylo možno vyřešit odpovědnost za spáchaný skutek tzv. odklonem, na úroveň osob pravomocně odsouzených pro úmyslný trestný čin, a je zcela v rozporu jednak s deklarovanou nepotřebností zpřísnění dosud bezproblémově fungujícího mechanismu, ale taktéž v rozporu se záměrem zákonodárce odlehčit systém trestního práva ve vztahu k méně závažným skutkům.
Jako příklad, demonstrující nesmyslnost a nepotřebnost nadepsaného výrazného zpřísnění uvádíme případ z loňského roku, kdy se tři muži (otec, syn a jejích soused) bránili na taneční zábavě útoku 11 osob, přičemž pravděpodobně došlo na straně obránců k excesu z nutné obrany (obvinění za pokus ublížení na zdraví + výtržnost). Jeden u obránců byl držitelem zbrojního průkazu (přičemž se volnočasově věnoval toliko sportovní střelbě z brokovnice a okrajově myslivosti), rozhodl se tedy, že místo podstoupení dlouhého soudního řízení s nejistým výsledkem ve snaze obhájit své jednání raději přistoupí v rámci dohody všech zúčastněných na postup dle ustanovnení § 307 tr. řádu a následně bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání (v řádu týdnů). V důsledku ztráty spolehlivosti dle stávající právní úpravy tedy dotyčný odevzdal dobrovolně ZP a v době trvání zkušební doby 7 měsíců tento absolvoval zkoušky odborné způsobilosti tak, aby mohl bezprostředně po nabytí právní moci rozhodnutí o osvědčení se požádat o vydání ZP a dále se věnovat sportovní střelbě. Uvedený zákonný postu zcela postačil k ochraně zájmů společnosti a dotyčný držitel ZP byl svým způsobem potrestán za svůj exces tím, že se cca 8-9 měsíců nemohl věnovat svému koníčku.
V případě aplikace navrhovaného ustanovení § 20 by v identickém případě byl dotyčný bez ZP téměř 4 roky, což lze považovat za téměř rovnocenné se situací, kdy by byl pravomocně odsouzen pro skutek, který mu byl kladen za vinu.
Na základě shora uvedeného je zřejmé, že navrhované ustanovení § 20 písm. a) a dále písm. b) ve znění jak je citováno výše přináší zásadní zpřísnění, které nepřináší žádný praktický přínos pro bezpečnost a ochranu společnosti.
2. zpřísnění v oblasti Flobertek
V návrhu zákona o zbraních (NZoZ) je uvedeno:
Příloha č. 2 – Zařazení zbraní do kategorií
4. zbraně kategorie R4 – samonabíjecí, opakovací a jednotlivě nabíjené palné zbraně neuvedené v jiných kategoriích.
Flobertky jsou tedy v NZoZ ustanovením „neuvedené v jiných kategoriích“ automaticky zařazeny do kat. R4 (doposud je toto kat. C=zbraně na zbrojní průkaz), čili k jejich nabytí bude nově nutné mít zbrojní průkaz (v NZoZ je zbrojní průkaz přejmenovaný na zbrojní oprávnění). Což znamená, že pokud již flobertky nebudou v kategorii C-I jako doposud (C-I znamená pouze povinnost jejich ohlášení na PČR a nikoliv nutnost mít zbrojní průkaz), tak to na českém trhu způsobí mezi řádnými občany jejich naprostou likvidaci z pohledu smyslu jejich vlastnictví – úplnou likvidaci zájmu o ně. Což je ovšem naprosto zbytečná a neodůvodnitelná restrikce.
Odůvodnění…
Při minulé novelizaci se z dříve volně prodejných flobertek kategorie D udělala nová kategorie C-I, tzn. na ohlášení, kdy je sice (dodnes) možné vlastnit flobertku bez zbrojního průkazu, ale její nabytí nebo převod musí být ohlášen na policii do systému CRZ.
Občané toto zbytečné zpřísnění požadované EU směrnicí tehdy tzv. vzali, jako něco za něco, protože náš zákonodárce současně umožnil, aby takto evidované flobertky již neměly omezený výkon jen na směšných 7,5 Joulu, čím se flobertky dostaly na výkon běžných vzduchovek a výcvik a sportovní střelba s nimi se tak staly smysluplnějšími.
Ale nyní, v návrhu zákona o zbraních, se s flobertkami jde v restrikci ještě dále, až tak, že se přeřazují do kat. R4, čili že jsou již plně na zbrojní průkaz v kategorii zbraní, jako např. nějaká výkonná lovecká opakovací kulovnice nebo brokovnice (!).
To je zásadní a již neoddiskutovatelné, zcela nesmyslné zpřísnění, opět však „odůvodněné“ ze strany EU absurdně tím, že jiné státy EU mají s flobertkami problémy. A pan ministr Rakušan tento tlak EU a vynucená opatření poslechl, bohužel v neprospěch svých občanů.
Veřejnost tento radikální zásah do práv občanů a do jejich soukromých majetků vnímá jako naplnění nechvalně známé „salámové metody“ utahování šroubů. Tím ministr Rakušan dává těžký argument do rukou opozice, která různé salámové metody a EU restrikce propagandisticky využívá až v konspiračním stylu a nyní pro ně bude mít přímý důkaz!
Z pohledu nové bezpečnostní koncepce státu – z hlediska nově základných bezpečnostních sborů a snahy o výchovu občanů alespoň k základní formě brannosti, znamená tento zákaz flobertek pro občany bez zbrojního průkazu velký krok zpět a zbytečný handicap v provádění jejich základního výcviku.
Na rozdíl od vzduchovek, jsou totiž flobertky v principu palnou zbraní nabíjenou klasickými náboji. Díky tomu jsou svým ovládáním, způsobem a manipulací nejvíce podobné reálným palným zbraním, čímž poskytují velmi efektivní výcvikové možnosti a přitom všem jsou (alespoň doposud) dostupné pro každého od 18 let věku.
Navíc levně a s možností tréninku i mimo schválené střelnice.
Válka na Ukrajině nám ukázala, že mírový stav a mezinárodní bezpečnost nejsou samozřejmostí, že stát výchovu k základní brannosti skutečně potřebuje a přitom, nyní ten stejný stát občanům vezme tu nejefektivnější formu výcviku bez ZP?!!!
A nakonec je třeba vzít v úvahu i ekonomické hledisko, které je závažné zejména v současné hospodářské krizi. Česká republika se může pyšnit několika menšími a jedním dominantním výrobcem velmi kvalitních flobertek, které jsou (na rozdíl od zahraničních) vyráběny přísně tak, aby jejich úprava na výkonnější nelegální zbraně byla extrémně náročná nebo přímo nemožná. O flobertky na zbrojní průkaz samozřejmě nikdo nebude mít zájem – nebudou mít smysl a je vysoce pravděpodobné, že tito naši výrobci budou muset výrobu flobertek ukončit a někteří z nich tím pádem budou muset ukončit svou činnost úplně. To samozřejmě znamená zbytečnou ztrátu pracovních míst a ztrátu dalšího našeho významného segmentu ve zbrojním průmyslu.
Politicky je to opět další zásadní argument pro veškerou opozici Protože je to fakt, který je velmi známý celé nemalé střelecké veřejnosti. Před volbami do PS totiž prakticky všechny vládní strany na jasné dotazy odpověděly a současně přislíbily, že zákon o zbraních zpřísňovat nebudou, protože českou zbrojní legislativu považují za vyváženou, kvalitní a funkční. A nyní tyto předvolební sliby jasně porušují.
Závěrem: někdo si třeba řekne, ať pyká ten, kdo přestupek udělá – vždyť mají zbraně mít jen lidé slušní, ne? Otázkou totiž je, že podobný trend skončit nemusí. Tedy, že do budoucna pak podobným způsobem přibude dalších a dalších omezení, ohledně spolehlivosti a bezúhonnosti.
Nehledě na to, že vám kupříkladu (jak to tak chodí) někdo ve vypjaté chvíli řekne, že jste …… (doplňte libovolně vulgaritu kterou chcete) vy mu oplatíte podobným slovem – a pak skončíte na úřadu na přestupkovém oddělení. Dostanete oba pokutu. Ten první, co na vás byl sprostý však zbroják nemá, vy však ano. A tak už jste rázem na poloviční cestě k jeho ztrátě. Stane se pak ještě jednou něco podobného – a půjdete své zbraně na policii odevzdat.
Třeba také povíte, že vás flobertky pranic nezajímají. Že žádnou ani nemáte a po žádné neprahnete (pro info, mám to osobně stejně). Avšak otázkou je, co bude zakázáno či omezeno příště? Tohle se zde totiž takto udělalo na základě tlaku některých států EU (konkrétně Švédsko) a Británie, kde jsou prý „předělávané české flobertky velkým problémem z hlediska tamní kriminality a terorizmu“. Ano, je to směšné. A až tam (třeba) řeknou, že jim vadí nože z ČR (anebo cokoliv jiného, co je u nás koupitelné volně, i když naprosto v našich končinách bezproblémové) zakáže se to či omezí taktéž? Zcela automaticky?
Je to prostě další a další krájení pomyslného salámu našich práv a svobod. Plátek po plátku. Které nemusí skončit. A najednou je pak celý ten „salám“ pryč – jak to koneckonců vidíme na západ od nás.
Proto, uchovejme si současné poměry. Bojujme za ně. Nedejme se ukonejšit Rakušanovými mazanými ujištěními „že se nic nezakazuje“ a „zákon nezpřísňuje“. Či se bláhově uklidňovat „že to přeci zas tak nevadí“. Vadí. Jsou to postupné krůčky do stavu, o který přeci rozhodně nestojíme. Ne? Prostě, nedejme se!
PS: velké díky za odbornou pomoc Miloslav Jančík
Cítím k němu nenávist, doufám, že bude převezen do Moskvy… má co vysvětlovat