A něco od naší ligové kolegyně Karly, dnes o ženách:
„Měkký/něžný cíl, nebo tvrdý soupeř?“ Neboli: „Právo držet zbraň, činí ženy rovnějšími více, než veškerá práce feministických spolků.“
Aktuální, nadále raketově rostoucí zájem o zbrojní průkazy v ČR, v souvislosti s válkou na půdě Evropy, s sebou nese také obří počet zájemců z řad žen. Ženy nyní tvoří cca 30% adeptů na zbrojní průkaz. Návazně na to se mění také struktura návštěvníků na střelnicích, čím dál častěji chodí ženy. Pro doplnění a srovnání, před dvěma lety, tj. k dubnu roku 2020, bylo v naší zemi celkem 305 452 držitelů zbrojního průkazu, a z toho bylo žen jen 28 751 (276 701 pak bylo mužů).
Nutno také říci, že mezi podporovateli naší petice, která se stala jednou z největších v historii naší republiky a kterou signovali i veškeří ústavní činitelé naší vlasti, je obrovská část žen, (ba dokonce i celých rodin), tedy žen, které již v té době (tj. dalece před současnou válkou) věděly, že oprávněná obrana není jen právem, ale je přímo nevyhnutelnou povinností pro toho, kdo je odpovědný za život svůj, život jiného, za rodinu či za stát. Žen, které věděly, že zákony, které zakazují nošení zbraní, jsou jen takové povahy, že odzbrojí pouze ty, kteří nejsou odhodláni ani nakloněni páchání zločinů. Žen, které věděly, že kontrola zbraní naprosto není o zbraních, ale je jen a pouze o kontrole.
České ženy se tak, jeví se, postupně rozhodují nebýt „měkkým/něžným cílem.“ Rozhodují se naopak být „tvrdým soupeřem.“ V naší zemi, oproti jiným „dohola odzbrojeným“ státům, tuto volbu ženy činit mohou – díky vynikající české zbraňové legislativě, díky „ústavnímu zakotvení obrany i se zbraní“, jež jsme loni v ČR po letech tvrdé práce vybojovali, díky snad již brzké legislativě „Můj dům, můj hrad“, na které v Lize Libe nyní intenzivně pracujeme.
Nebojme se bránit. Nedejme se!
www.ligalibe.cz www.peticezbrane.cz
(Přiložená fotografie: Z palebné čáry postupně na 100, 200 a 300 metrů).
