Senátoři výboru pro petice projednají v úterý 23. 7. 2019 „metrákovou“ petici čítající 102 000 fyzických podpisů občanů podporující zakotvení ústavního práva na zbraň, jehož návrh nyní připravuje skupina senátorů napříč politickým spektrem. Senátní návrh má být ve formě doplnění „Práva bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní„ do tzv. Listiny základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního pořádku.
„Když jsme před měsícem přivezli do senátu vozík plný podpisových archů, a předali jej do rukou předsedy senátu Jaroslava Kubery, věděli jsme, že to vzbudí zájem senátorů, ale výsledek ještě překonal naše očekávání. Při této příležitosti totiž předseda senátu na místě připojil svůj podpis pod peticí, a jako třešničku na dortu tak doplnil kolekci podpisů nejvyšších ústavních činitelů. Svůj podpis spontánně při předání petice připojila i řada senátorů. Jsme opravdu potěšeni, že názory a starosti petentů a občanů senátory zajímají, a že v senátu nově vznikající návrh na ústavní právo na zbraň má již teď tak velkou podporu významné skupiny senátorů z různých stran. Nyní chceme senátorům na jednání petičního výboru předložit naše expertní i občanská stanoviska podložená fakty a zkušenostmi od nás i ze zahraničí ve prospěch zakotvení ústavního práva na zbraň.“, uvedl Mgr. Pavel Černý, pplk. v.v., iniciátor petice.
Podle vyjádření senátorů tak masivní petici v Senátu nepamatují. Již před časem petici »Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní« podepsali prezident Zeman, premiér Babiš i předseda sněmovny Vondráček. Naposledy se Listina základních práv a svobod měnila před 20 lety, a to v neprospěch občanů, když byla prodloužena lhůta pro policejní zadržení bez souhlasu soudu z 24 na 48 hodin. Nyní by dle senátního návrhu měla být základní práva osob na život a jeho obranu v Listině naopak posílena za podmínek jasně stanovených zákonem, což má vést ke zvýšení právní jistoty, aniž by to umožňovalo „bezbřehé vyzbrojování“ občanů.
„Celý rok jsme zaznamenávali velký zájem z řad občanů, kteří neváhali na naších akcích nebo na ulici nebo i písemně poštou připojit svoje podpisy, a stát se našimi petenty. A nejednalo se zdaleka jen o držitele zbraní, podporu ústavnímu právu na zbraň vyslovily i desetitisíce občanů nemajících vůbec zbrojní průkaz, od mládeže až po nejstarší seniory. Mile nás překvapilo také, jaké množství žen a rodičů dětí podepsalo petici. Ačkoliv je doba dovolených, neobvykle velké „obecenstvo“ z řad našich petentů se chystá dorazit i do senátu na jednání výboru. Jistě, občas také slýcháváme, že jsme bezpečná země, tak proč se tím zabývat. My však říkáme, že nelze usnout na vavřínech, i když prožíváme dlouhou dobu míru. Ve zhoršující se globální bezpečnostní situaci v jiných zemích západně od nás, krátkozrace až kontraproduktivně pod rouškou boje proti terorismu odzbrojují bezúhonné občany a osekávají jejich práva, což však zjevně ani statisticky bezpečnost a snížení zločinnosti a terorismu nepřináší. Proto je nasnadě, že garance ústavního práva občanů na zbraň u nás, je praktickým i symbolickým krokem k zachování vnitřní i vnější bezpečnosti nás všech do budoucna.“, uzavřela Bc. Karla Čížová, MBA, viceprezidentka lidskoprávní bezpečnostní organizace LIGA LIBE reprezentující práva 300 tisíc legálních držitelů zbraní.
Celé znění Petice je k dispozici zde www.ligalibe.cz/ke-stazeni/nova-petice
Petice bude projednána v 10:30 hodin na 8. schůzi senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, ve Frýdlantském salónku, Valdštejnský palác recepce „A“, viz. pozvánka níže.
Zasedání je veřejné a akreditace pro média tentokrát není třeba.
Originální pozvánka zde: www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/92153/77262
Tak právě zazněl náš pečlivě připravený projev k senátorům:
Vážení členové senátního výboru,
jmenuji se Pavel Černý a nejen za petiční výbor a lidskoprávní bezpečnostní organizaci LIGA LIBE, ale za více jak sto tisíc českých občanů a našich petentů, bych vám chtěl představit naši petici – její důvod a cíle.
Shromáždit tak obrovské množství podpisů, díky kterým patří tato petice k jedněm z historicky největších v ČR, trvalo pouhý jeden rok. I takový fakt nejlépe hovoří o tom, že téma bezpečnosti a legálního vlastnictví zbraní patří v naší společnosti k velmi zásadním a taktéž i k čím dále více sledovanějším.
Právě tato naše petice, by nyní měla zásadní měrou podpořit zakotvení práva bezúhonných českých občanů na legální vlastnictví zbraní do našeho ústavního pořádku, kde by vyjadřovala nejen symbolickou, ale hlavně praktickou garanci práv českých občanů, kteří splní zákonem striktně dané podmínky pro nabývání vlastnictví, držení a nošení zbraní. A navíc, do budoucna bude ústavní zárukou zachování současných zákonných rámců, které jsou ověřeně dostatečně přísné a efektivní, čímž v praxi povede k výraznému zvýšení bezpečnosti občanů České republiky.
I dle názorů předních expertů v této oblasti, patří náš zákon o zbraních ke světově vůbec nejdokonalejším a zároveň i k naprosto bezproblémovým. Důvodem je především vysoká náročnost všech zkoušek a procedur, které musí zájemce vykonat, jakož i nezbytné splnění velmi přísných kritérií, které jsou předpokladem k povolení vlastnictví zbraně. Následně stačí i malý tzv. exces držitele zbrojního průkazu, tzn. 2 přestupky, a držitel o zbrojní průkaz (ZP) přichází. Tedy fakt, že čeští majitelé ZP patří k té nejslušnější a nejvíce průběžně prověřované části veřejnosti, není žádnou frází. Co se týče prevence kriminality a možnosti obrany bezúhonných občanů, tak i zde, se tyto současné zákony ukazují v ČR jako velice účinné. Tím jsou myšleny případy, kdy státní ozbrojené složky nemohou ani při největší snaze zajistit každému občanovi bezpečí absolutně, což prakticky znamená vždy a všude za každé situace, kdy nastane vážné ohrožení. Takže, pokud něco tak klíčového pro bezpečnost našeho státu funguje, chraňme a obhajujme si to a nejlépe na vyšší, tj. ústavní úrovni.
V ČR je již více než 304 tisíc majitelů zbrojních průkazů a přes 800 tisíc legálních soukromých zbraní. A bezúhonní a opakovaně prověřovaní lidé je též mohou nejen vlastnit a užívat, ale dle našich zákonů i dle svého uvážení dokonce i nosit. Žádné problémy to ale po celých těch již 30 let nečiní – a to je vidět i na tom, že poslední roky byla naše republika v mezinárodním srovnání opakovaně vyhlášena za jeden z nejbezpečnějších států světa. Na rozdíl od států západní Evropy, které nám nyní vnucují ony zákazy, a kde nemůže tamní občan nosit ani obranný pepřový sprej, a přesto tam kriminalita i počet teroristických útoků stále strmě stoupá. A tyto země, které by se měly učit od nás, se paradoxně v bezpečnostních statistikách ocitají až někde za Ghanou a Sierrou Leone, to znamená na padesátých a horších příčkách ve světovém měřítku co se týče bezpečnosti (!). A pokud naši dokonalou a funkční legislativu nezničí tato aktuální implementace zákazové směrnice EU komise, tak dozajista její další vlny, které nepochybně přijdou a již se chystají. Kromě toho, že byly další ještě přísnější úpravy zmíněné směrnice již přímo avizovány, tak co lze očekávat v situaci, kdy v Europarlamentu dokonce probíhají debaty a jsou schvalovány jakási návrhy a „doporučení“ členským státům, aby omezily dokonce i nošení nožů, které je u nás taktéž bezproblémové, či se vymýšlejí plošné zákazy olověných střel, a to dokonce i pro státní policejní složky (?!).
Zbraně jsou taktéž nesporně majetkem lidí, jež si je pořídili za své poctivě vydělané peníze a dle platných zákonů. A jejich případné vyvlastňování by bylo dozajista naprosto protiústavním krokem – a pokud by byly direktivně vykupovány státem, šly by náklady na takovou akci do mnoha miliard korun českých. Po jakékoliv restrikci a zákazech zbraní, které se udály v některých státech Evropy, stoupla naprosto ověřeně násobně kriminalita – neboť slušným občanům se zamezilo právo na spravedlivou a efektivní obranu a zbraně zbyly jen zločincům, kteří je budou mít vždy a v každé společnosti. Dobré taktéž je, pokud má stát co nejvíce zbraní pod svou kontrolou – paradoxně se jakýmikoliv neuváženými snahami o odzbrojení slušné veřejnosti množství ilegálních zbraní ověřeně jen zvýší, neboť mnozí lidé si v dnešní nejisté době buď seženou nějakou ilegální zbraň, anebo prostě své, nyní legální, zbraně státu nevrátí, schovají a „ztratí“. Tím by pouze došlo k markantnímu narušení stavu bezpečnosti našeho státu. A nám vnucené zákazy ze strany úředníků EU, tak vlastně paradoxně učiní pravý opak – tj. namísto, aby bezpečnost zvýšily, velice nebezpečně daný bezproblémový stav destabilizují.
Dotčená zákazová „odzbrojovací směrnice EU“ byla schválena jako tzv. otevřená – tedy přímo předpokládá, že každé dva a následně pět let, má následovat tzv. „analýza stavu“, a mají následovat vždy „další opatření“. Tedy další vlny zákazů v této oblasti, kterými se úředníci Evropské komise ve svých výrocích ani netají, a navíc směrnice obsahuje zmocňovací klauzuli, takže tyto další vlny zákazů již nemusí být schvalovány Europarlamentem a Radou, a prostě již jen budou do seznamu dopisovány a na účastnických státech bude následně jejich implementace vymáhána pod hrozbou sankcí. Tedy vlastně jakýmsi vydíráním našich politiků peněžitým postihem jejich občanů.
Navíc, žaloba u Evropského soudního dvora proti dotyčné směrnici Evropské komise, podaná našim státem, zřejmě spěje k rozhodnutí, kdy v rozsudku plánovaném někdy na podzim tohoto roku 2019, patrně vyhraje unijní normalizační politika nad právem a rozumem. Tomu jasně nasvědčuje i nedávné, až neuvěřitelné a dosti znepokojivé vyjádření generální advokátky Evropského soudního dvora Sharpstonové, cituji: „…nová Směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno…“.
V době, kdy stát shledává, že naše armáda je díky drastickým škrtům v minulosti možná i na hranici bojeschopnosti, se stále více uvažuje o branném zapojení domácího obyvatelstva do případné obrany naší republiky při možném vojenském konfliktu nebo v rámci případné civilní bezpečnostní krize. Bylo by proto obrovským hazardem a nerozumem připravit se v takové situaci o potenciál stovek tisíc vlastních prověřených občanů, kteří se již dlouho a za vlastní peníze k efektivnímu používání zbraní připravují. Některé jiné vyspělé státy (např. Švýcarsko či Finsko) mají totiž svoji tradiční a osvědčenou obrannou strategii postavenou nejvíce na osvědčené bojeschopnosti a branných schopnostech vlastního obyvatelstva. Koneckonců, Ministerstvo vnitra ČR zrovna nyní připravuje další ze zákonů, jež by měly legislativně doplnit možnosti využití soukromých zbraní státem k bezpečnostním účelům a tato ústavní podpora by byla jasným základem právě pro takovou, pro náš stát velice důležitou, část legislativy.
Při zjevných současných tlacích na zakazování doslova všeho a možná při případném nebezpečí vítězství některého populisty ve volbách, se taktéž jeví ústavně podložený právní rámec řádově mnohem vyšší pojistkou toho, že tento stav vydrží všechny možné budoucí politické otřesy, než když to bude prostý zákon. Nemusíme v tomto ani nazírat hluboko do minulosti, kdy hrůzné totalitní režimy, coby první krok, vždy odzbrojily své obyvatele. Neb vidíme následky podobných kroků například i v nedávné v minulosti ve Venezuele, kde Chavez nechal hned na počátku vyvlastnit a zabavit zbraně – anebo nyní na Novém Zélandu, kde po několika předchozích pokusech využila tamní vláda, coby záminky na prosazení svých dávných plánů, čin jednoho pomateného člověka a nyní policie prohledává domy slušných občanů a zabavuje soukromé legální zbraně…
Onen návrh významné skupiny senátorů, který má tato petice především nyní podpořit, nemá měnit Ústavu ČR, ale Listinu základních práv a svobod, jako součást ústavního pořádku ČR. Jeho podstatou je vložení jediné věty v čl. 6 odst. 4: „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“, která má jak symbolický, tak praktický význam. Tento návrh zdůrazňuje možnost, že lze bránit nejen v sebeobraně svůj život, ale i život druhého člověka, přičemž předkládaný návrh zmiňuje použití zbraně jen jako možnou alternativu v rámci práva na obranu. Pojem „zbraň“ je v návrhu použit v širokém slova smyslu. Zbraní může být vše, čím lze učinit zásah vůči lidskému tělu důraznější, např. nůž, pepřový sprej, obranný obušek, či improvizovaný obranný prostředek, jejichž držení zpravidla zákon neomezuje, anebo střelná zbraň, která je právem přísně regulována. Na těchto zákonných podmínkách regulace návrh ústavního zákona nic nemění, protože jeho primárním cílem je ústavní zakotvení práva na obranu, nikoliv zbraňová regulace.
Zmíněný návrh taktéž nijak neoslabuje roli státu při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti, a plně ji respektuje, na druhé straně však doplňuje na ústavní úrovni v obecném právu již běžně přítomnou a uznávanou možnost, a někdy i nutnost, obrany individuální.
S přibývajícími útoky v EU a zhoršující se globální situaci, hraje bezpečnost pro občany stále důležitější roli. Prožíváme dlouhou dobu míru a patříme mezi nejbezpečnější země světa, přesto však dochází i u nás k individuálnímu násilí. Návrh ústavního zákona symbolicky do ústavního pořádku převádí morální zásadu, že zlu, což je i útok na život a zdraví člověka, se nemá ustupovat, ale naopak se má vůči němu aktivně bránit. Právo na obranu náš právní řád obsahuje jen na zákonné úrovni. Vzhledem k významu práva na život, které je právo nejzákladnější, návrh považuje za správné povýšit toto právo na úroveň ústavní, neb garance ústavního práva občanů na zbraň je praktickým i symbolickým krokem k zachování vnitřní i vnější bezpečnosti ČR do budoucna.
Vážené senátorky a vážení senátoři, právě v Čechách totiž lidé po dvou těžkých diktaturách nejlépe ví, co je opravdu svoboda a demokracie – a také, jakou měla cenu. A nechtějí se jen tak vzdát svých zbraní. A nejen jich. Nejde nyní totiž zdaleka jen o zbraně samotné – ale o naše práva. Neb lidé už ví: dnes to jsou zbraně – ale kdoví, co zítra. Shrnuto: soukromé zbraně, které se v ČR postupně staly velkým veřejným i politických tématem se nyní staly i určitým symbolem.
Nevěřili byste, jakou hrdost v občanech vzbudila jen ona zmíněná žaloba proti EU, podaná na zákazovou „zbraňovou“ směrnici naším státem. Bylo totiž poprvé, co naše země žalovala EU ohledně nějaké direktivy, protože zatím tomu bylo ve více jak 50 případech naopak. Směrnice EU nejen že větší bezpečnost nepřináší jinde než na papíře, ale ještě naprosto kontraproduktivně probouzí emoce a zbytečné antipatie občanů proti jinak dobré myšlence Evropské unie. Bude-li tato bezpečnostní hrozba směrnice zažehnána zakotvením ústavního práva na zbraň, tyto zbytečné antipatie k EU jinak spokojených občanů nejspíše zase opadnou. Nezklamejte prosím české občany a ukažte, že mají skutečně politiky, kteří nyní dokáží ohájit nejen občanská práva majetky, ale také obrovský kus té svobody, co nebyla zadarmo. A v neposlední řadě též i o vědomí, že mají proč chodit k volbám…
Vážené senátorky a senátoři, nyní prostřednictvím našich podpisů dostáváte podporu od svých občanů, jako naši volení zástupci, abyste pomohli na svět krystalizujícímu se senátnímu návrhu novely Listiny základních práv a svobod, který by potřebně zapracoval takto jednoduše ustanovení zakotvující právo bezúhonných českých občanů na legální soukromou zbraň.
Společensky i politicky má v poslední době takový krok čím dál větší podporu i tzv. nestřelecké nezaujaté veřejnosti. Pokud nám všem toto právo společně povede prosadit, tak dojde nejen k zajištění jedné zásadní právní jistoty v naší zemi, ale hlavně, v reálném výsledku to povede ke státu ještě bezpečnějšímu. Nejen pro nás, ale i pro naše děti.
A to je výzva, kvůli které tu dnes jsme…
Díky Vám za pozornost
Pozorně sledujeme plni očekávání.